Postup
při renovaci brynýru černěním zastudena
Všichni se někdy určitě setkali s problémem, jak
opravit
černění na zbrani. V lepším
případě to může
to být malinký škrábanec, v
horším případě špatně
uskladněná
nenakonzervovaná vzduchovka, která ležela
dlouhá
léta na půdě a je pokrytá vrstvou rzi. V
zásadě
máme dvě možnosti, buď nechat zbraň někde
nabrynýrovat
zatepla, což většinou s sebou nese problém s
nalezením firmy, ochotné toto provést
(jde o
zbraň), zabalení o odeslání
částí
poštou a nějakou dobu čekání, plus
nějaké
náklady v řádech několika stokorun.
Další variantou je možnost pokusit se
provést
opravu brynýrování doma zastudena.
Hned
úvodem je třeba říci, že zastudena
opravené
černění se nemůže rozvnat kvalitou brynýru
teplému, ale výsledky jsou pro běžné
opravy i pro
kompletní renovaci černění
vyhovující.
Samozřejmě trvanlivost není taková, jako u
originálního brynýru, ale
nic nebrání jednou za
čas načernění
opakovat.
Běžně dostupné prostředky k černění zastudena
jsou na
bázi selenu, čili velmi toxické pro
vodní
organizmy a škodící životní
prostředí. Při
používání je
nutné dodržet pokyny, uvedené v
návodu.
Co k tomu budeme potřebovat.
- Černící
prostředek
- Ocelovou vlnu 0 - 000
- Ocelový
kartáč, mosazný kartáč,
případně brusku nebo mikrobrusku s
drátěným
kotoučkem
- Smirkové
plátno různých hrubosti 150-270
- Kvalitní
odmašťovadlo,
nejdostupnější asi bude Perchloretylen
(tertrachlor). V některých případech může
být
užitečný i odrezovač, ten je však
nutné
používat velmi opatrně, protože naprosto spolehlivě
odstraní starý brynýr.
- Vatové
tyčinky a papírové utěrky
- Olej na konečnou
konzervaci opraveného povrchu
- Ochranné
rukavice
Z prostředků dotupných na trhu se
budeme zabývat
dvěma, černící pastou Gunblue a
černícím
roztokem Clever .
Použití každého z nich
má
své výhody a nevýhody. Cenově jsou
velmi
podobné v rozmezí 300-400Kč.
Rozdíl
mezi těmti dvěma prostředky je ten, že roztok je
agresivnější, rozpouští
původní
brynýr a výsledek je více do černa,
kdežto pasta
je mírnější, barevně
spíše do
modročerna. Osobně se mi lépe pracuje s pastou.
Nejprve je nutné stanovit rozsah a míru
nutné
opravy. Obecně platí, že i poměrně značná
povrchová koroze lze odtranit úspěšně
ocelovou
vlnou bez nutnosti dodatečně používat černění.
Zásadně platí, dvakrát měř a jednou
řež. Pokud
má být výsledek kvalitní,
je nutná
trpělivost a pečlivá práce. Je-li
rozsah
poškození značný, počítejte
s několika
hodinami práce. U cennějších
historických vzduchovek je nutné se rozhodnout,
zda
jakkoliv renovovat povrch, nebo ne. Pokud není rozsah
poškození brynýru velký, je
lepší povrch pouze opatrně vyčistit a nijak
dále
chemicky neupravovat.
Čištění začneme ocelovou vlnou
0, ta je
dostatečně
hrubá na odstranění povrchové rzi.
Čištění je nutno provádět vždy a
zásadně po
směru obrábění, tj. příčně na směr
hlavně.
Brynýr je poměrně odolný na otěr,
ocelová vlna mu
příliš neublíží, při
opatrné
práci nehrozí velké riziko
poškození
původního brynýru. Z
rezavějších míst je
nutné odstranit
rez buď drátěným kotoučkem a mikrobruskou nebo
velmi
opatrně kousíčkem smirkového plátna.
Někdy pomůže
při čištění stříknout na
místa třeba WD40,
trochu to pomáhá rozpouštět
rez.
Nesmí se to přehánět, protože před
černěním je
nutné povrch velmi důkladně odmastit, takže bychom si
přidělávali práci. Ocelová vlna hrubosti 000 je
spíše vhodná pro leštění - na
odstranění rzi je příliš jemná.
Pokud jde pouze o lokální opravy vrypů nebo
škrábanců, je vhodnější
použít pastu
v minimálním množství a
opravovaný povrch
neodmašťovat. Zbytkové mazivo totiž
chrání
původní brynýr a škrábance
a vrypy
mají většinou ostré
svítící
hrany, které se takto spolehlivě začerní bez
následků na původní okolní
brynýr.
Pokud je původní brynýr
používáním zbarvený do
hnědočervena, je
lepší jej ponechat v původním stavu,
pokud na něj
použijete černidlo, hrozí nebezpečí vzniku
černých
skvrn a map, takže výsledek je
nevyhovující a je
nutné kompletně celý povrch přečernit a nikdy už
to
nebude působit autentickým dojmem.
Pokud je rozsah poškození opravdu
velký, povrch je
celý rezavý, pak je možné
úplně osmirkovat
rez i původní brynýr a celou plochu
následně
načernit. Na použití odrezovače nemám
jednoznačný
názor. Zkoušel jsem to na celé hlavni
Slavie 620,
byla opravdu zvnějšku ve špatném
stavu, kompletně
rezavá, po osmirkování na
holý kov jsem ji
dvakrát vyčistil odrezovačem. Na povrchu se vytvořila
tenká vrstvička fosfátů, povrch byl trochu
naleptaný, černidlo pak velmi dobře chytalo.
Výhodou je,
že to odstranilo i rez v místech s bodovou
korozí, to
však ostatně černění dělá
také. Po
vyčištění povrchu je nutné
povrch důkladně
odmastit, vetšinou stačí opakovaně
použít
čístý hadřík namočený v
perchloretylénu.
Takže po přípravě povrchu (vyčištění,
odmaštění) je možné přikročit k
samotnému
černění. Já používám
vatové tyčinky,
černidlo je nutné důkladně a stejnoměrně rozetřít
a
nechat působit asi 3-6 minut. Potom následuje oplach v
horké vodě a usušení. Po
usušení je
vždy vhodné odstranit velmi opatrně
zbytkový povlak
na povrchu ocelovou vlnou 000. Postup je nutné
opakovat asi
4-6x podle druhu černěného povrchu. Je nutné
dát
pozor, aby se černěný povrch nezamastil, černidlo by potom
nechytalo.
Pokud jste s povrchem spokojeni, následuje
důkladný
oplach v horké vodě a nakonzervování
povrchu
olejem. Já pro první
namoření
používám olej na
jízdní kola,
černěný povrch očistím
papírovou utěrkou s
olejem, není to ale pro dlouhodobou konzervaci. Tam bude
lepší nějaký konzervační
prostředek, třeba
Gunex nebo WD40, to ale bývá občas
kritizováno za
přílišnou agresivitu, někteří
lidí si na
diskuzich stěžují, že poškozuje
brynýr, já
tyto negativní zkušenosti ale nemám.
Rozhodně je
třeba se vyhnout různým aditivovaným
motorovým
olejům, které mohou brynýr přímo
rozpouštět. Lněný olej zase časem na kovovém povrchu
zasychá a tvoří jemný
lesklý film. Povrch
potom vypadá jako lakovaný a není to
ono.