Postup při renovaci brynýru černěním zastudena

Všichni se někdy určitě setkali s problémem, jak opravit černění na zbrani. V lepším případě to může to být malinký škrábanec, v horším případě špatně uskladněná nenakonzervovaná vzduchovka, která ležela dlouhá léta na půdě a je pokrytá vrstvou rzi. V zásadě máme dvě možnosti, buď nechat zbraň někde nabrynýrovat zatepla, což většinou s sebou nese problém s nalezením firmy, ochotné toto provést (jde o zbraň), zabalení o odeslání částí poštou a nějakou dobu čekání, plus nějaké náklady v řádech několika stokorun.
Další variantou je možnost pokusit se provést opravu brynýrování doma zastudena.  Hned úvodem je třeba říci, že zastudena opravené černění se nemůže rozvnat kvalitou brynýru teplému, ale výsledky jsou pro běžné opravy i pro kompletní renovaci černění vyhovující. Samozřejmě trvanlivost není taková, jako u originálního brynýru, ale nic nebrání jednou za čas načernění opakovat.
Běžně dostupné prostředky k černění zastudena jsou na bázi selenu, čili velmi toxické pro vodní organizmy a škodící životní prostředí.  Při používání je nutné dodržet pokyny, uvedené v návodu.

Co k tomu budeme potřebovat.  

1. Černící prostředek
2. Ocelovou vlnu 0 - 000
3. Ocelový kartáč, mosazný kartáč, případně brusku nebo mikrobrusku s drátěným kotoučkem
4. Smirkové plátno různých hrubosti  150-270
5. Kvalitní odmašťovadlo, nejdostupnější asi bude Perchloretylen (tertrachlor). V některých případech může být užitečný i odrezovač, ten je však nutné používat velmi opatrně, protože naprosto spolehlivě odstraní starý brynýr.
6. Vatové tyčinky a papírové utěrky
7. Olej na konečnou konzervaci opraveného povrchu
8. Ochranné rukavice

Z prostředků dotupných na trhu se budeme zabývat dvěma, černící pastou Gunblue a černícím roztokem Clever .



Použití každého z nich  má své výhody a nevýhody. Cenově jsou velmi podobné v rozmezí 300-400Kč.  Rozdíl mezi těmti dvěma prostředky je ten, že roztok je agresivnější, rozpouští původní brynýr a výsledek je více do černa, kdežto pasta je mírnější, barevně spíše do modročerna. Osobně se mi lépe pracuje s pastou.

Nejprve je nutné stanovit rozsah a míru nutné opravy. Obecně platí, že i poměrně značná povrchová koroze lze odtranit úspěšně ocelovou vlnou bez nutnosti dodatečně používat černění. Zásadně platí, dvakrát měř a jednou řež. Pokud má být výsledek kvalitní, je nutná trpělivost a pečlivá práce.  Je-li rozsah poškození značný, počítejte s několika hodinami práce.  U cennějších historických vzduchovek je nutné se rozhodnout, zda jakkoliv renovovat povrch, nebo ne. Pokud není rozsah poškození brynýru velký, je lepší povrch pouze opatrně vyčistit a nijak dále chemicky neupravovat.

Čištění začneme ocelovou vlnou 0, ta je dostatečně hrubá na odstranění povrchové rzi. Čištění je nutno provádět vždy a zásadně po směru obrábění, tj. příčně na směr hlavně. Brynýr je poměrně odolný na otěr, ocelová vlna mu příliš neublíží, při opatrné práci nehrozí velké riziko poškození původního brynýru. Z rezavějších míst je nutné odstranit rez buď drátěným kotoučkem a mikrobruskou nebo velmi opatrně kousíčkem smirkového plátna. Někdy pomůže při čištění stříknout na místa třeba WD40, trochu to pomáhá rozpouštět  rez. Nesmí se to přehánět, protože před černěním je nutné povrch velmi důkladně odmastit, takže bychom si přidělávali práci. Ocelová vlna hrubosti 000 je spíše vhodná pro leštění - na odstranění rzi je příliš jemná.    

Pokud jde pouze o lokální opravy vrypů nebo škrábanců, je vhodnější použít pastu v minimálním množství a opravovaný povrch neodmašťovat. Zbytkové mazivo totiž chrání původní brynýr a škrábance a vrypy mají většinou ostré svítící hrany, které se takto spolehlivě začerní bez následků na původní okolní brynýr.  Pokud je původní brynýr používáním zbarvený do hnědočervena, je lepší jej ponechat v původním stavu, pokud na něj použijete černidlo, hrozí nebezpečí vzniku černých skvrn a map, takže výsledek je nevyhovující a je nutné kompletně celý povrch přečernit a nikdy už to nebude působit autentickým dojmem.

Pokud je rozsah poškození opravdu velký, povrch je celý rezavý, pak je možné úplně osmirkovat  rez i původní brynýr a celou plochu následně načernit. Na použití odrezovače nemám jednoznačný názor. Zkoušel jsem to na celé hlavni Slavie 620, byla opravdu zvnějšku ve špatném stavu, kompletně rezavá, po osmirkování na holý kov jsem ji dvakrát vyčistil odrezovačem. Na povrchu se vytvořila tenká vrstvička fosfátů, povrch byl trochu naleptaný, černidlo pak velmi dobře chytalo. Výhodou je, že to odstranilo i rez v místech s bodovou korozí, to však ostatně černění dělá také. Po vyčištění povrchu  je nutné povrch důkladně odmastit, vetšinou stačí opakovaně použít čístý hadřík namočený v perchloretylénu.

Takže po přípravě povrchu (vyčištění, odmaštění) je možné přikročit k samotnému černění. Já používám vatové tyčinky, černidlo je nutné důkladně a stejnoměrně rozetřít a nechat působit asi 3-6 minut. Potom následuje oplach v horké vodě a usušení. Po usušení je vždy vhodné odstranit velmi opatrně zbytkový povlak na povrchu ocelovou vlnou 000. Postup je nutné opakovat asi 4-6x podle druhu černěného povrchu. Je nutné dát pozor, aby se černěný povrch nezamastil, černidlo by potom nechytalo.

Černění zatudena